sedmnáctého februàra se mi přihodilo něco, co jsem ještě nežral. po bytě mi začala téct proudem voda. nepřeju vám to, ale už mám čtyři dny odstup a získávám odvahu z toho složit komickou historku. mimo to nám na povrchu Marsu právě přistálo vesmírné vozítko se sondou, což je separátně úžasný a rozleží se mi to v hlavě ještě v další iteraci. zpět k tomu bordel... bojleru.
osmnáct hodin večer. doteď si pamatuju, že jsem editovala video na okouna. a pak jsem měla v kuchyni šok. vytekla mi rezavá voda z bojleru proudem a byla všude po zemi. yay! málem jsem se z toho zbláznila, ale nebyl čas. zavřít vodu, vytírat, uklízet. vyhazovat, vyhazovat, vyhazovat.
během úklidu potopy jsem si poslechla asi sedm dílů podcastu U kulatého stolu a Love is in the air. doporučuji.
v šest hodin a třicet osm minut ráno jsem se po schodech belhala vyhodit svejch pět švestek - odpadkovejch pytlů. cestou s tím posledním jsem si vyfotila tuhle fotku. průhled do vedlejších zahrad byl pro mě za odměnu. konečně je nad nulou a holoubci dělají vrků. možná je to znamení.
a bylo :-)
BBBBBojlerbrojler (edit: cože) byl součástí vybavení bytu, jde na pana majitele, nikdo nezpochybňoval moji situaci a všichni byli hodní. děkuju moc všem, kdo mi byli v průběhu toho dne oporou, zatimco jsem šílela z vody po zemi a bordelu všude, moc si toho vážím, pomohli jste mi každej svým kouskem. nebejt v krizi sám tolik pomáhá. zachraňuje. dík!
22. února v pondělíček přijede ve 14h opravář smát se mi. ne. vyměnit bojler.
a to nejlepší nakonec. den poté jsem si začala povídat o seriálech s milým twittřanem, ze kterého se později stal můj muž. 💙
Já se těšil na ty věci na vyhození a to tady bylo teda jen velmi skromně.