.nejlepší obrázky jsou ty s příběhy, aneb jak mi došlo, že jsem dobrá

Dobré ráno, pořád žiju (ehm). Totok snad píšu pořád, nemůžu si pomoct... a to je přitom 20:37. Mám se hezky, co vy? Poslední půlrok furt něco dělám na evanescence.cz, nebo dělám grafiku, nebo si hraju s html na neocities, nebo hraju Stardew Valley, nebo se učím fotit na analog a trhám si film, nebo vychovávám naše krysy (popř. synovce... zkoušela jsem mu vysvětlit, že nemá olizovat nohu kočce... úspěch... už umí říct dopudeue).

Dnes jsem si takhle všimla, že se mi tu na webu asi po update posunulo logo někam, kde ho nechci (božínku, rozumíme si, mně by to jinak celej rok štvalo, dokud to neopravím). U toho jsem si vzpomněla, že mám vlastně tady nahoře tu sekci "jakoby portfolio" a že se tam od covidária nic nepohnulo. Tak jsem si tam jen chtěla přihodit pár naskenovaných obrázků, že to trošku aktualizuju, chápeme se...

Inu, nyní je asi o hodinu nebo dvě víc a já jsem v lásce! Já vám tudlenc celý život bojuju s tím, že mi furt přijde, že něco/nic není dost dobré (sebemrskačství ftw). Ale pak, když člověk vidí všechny svý výsledky pohromadě, udeří ho to do palice. Ty nejlepší obrázky jsou spojený s příběhy jiných lidí. Některé z nich byly na pohlednicích, náhrdelnících nebo na PFkách. Některé byly v kalendáři a na knížce. Některé byly součástí moji mini výstavy v roce pandemie. Další visí u lidí doma, moji kamarádi je dali jiným kamarádům jako dárek. Z některých byly přáníčka a jiný byly na svatbě. Některý inspirovaly ostatní lidí jako součást různých challengí, Inktoberů a EVtoberů a další mi prostě jenom pomohly v nějaké životní etapě a byly součástí mojí cesty. A hlavně jsou všechny opravdový.

Miluju je.

Momentálně mám nějakou honbu za užitkem, contentem a čísly úplně na háku a naopak hledám věci, které mě těší jen tak uvnitř. A tohle mi dneska udělalo strašně moc radost.

💚 Portfolio aktualizováno! 💚

(Aspoň jeden příspěvek na blogu každý rok! To zní jako plán. Akorát že vůbec. Ahoj!)