Hammer World - Rozhovor s Willem Huntem: "Nové album Evanescence vyjde zřejmě příští rok!"

[ English below ]

Hammer World - 15. 5. 2025, text: Daniella Kiss | Díky Darkaurore za sdílení skvělé zprávy!

Will Hunt / EVANESCENCE – Dokonalý záskok (interview)

26. března přijeli do Budapešti Godsmack a přivezli s sebou speciální překvapení: Will Hunt (Evanescence) a Sam Bam Koltun (Dorothy, Faster Pussycat) zastoupili bubeníka Shannona Larkina a kytaristu Tonyho Rombolu. Předvedli strhující show, kterou si budou fanoušci navždy pamatovat. Nikdo v té chvíli ještě netušil, že to znamenalo i Shannonovo a Tonyho rozloučení s kapelou - což teď bylo i oficiálně potvrzeno. Předtím, než Will zamířil na pódium, jsme si s ním popovídali o tom, jak se na tomto turné ocitl, co můžeme očekávat od Evanescence a dokonce nám řekl i pár svých rock'n'rollových příhod z minulosti.

Jak ses dostal k příležitosti zastoupit Shannona Larkina na tomto evropském turné?

Známe se se Sullym už strašně dlouho, dokonce i před vznikem Godsmack, a celou dobu jsme kamarádi. Evanescence a Godsmack spolu hráli na spoustě festivalů, takže máme společnou historii. Zjistil jsem, že na polední chvíli shání někoho, kdo by s nimi zahrál, protože Tony a Shannon si vzali na nějaký čas volno. Mluvil jsem se Sullym a on mi řekl, že bych se tam strašně hodil a že je to dokonalé načasování. Takže teď jsem tady s nimi, hraju skvělou muziku, hrozně mě to baví a bavím se se super lidmi, se kterými se znám už celé roky. Je to úžasná zkušenost.

Můžeš nám prozradit důvod Tonyho a Shannonovy absence, nebo nějaké info, kdy se znovu přidají ke Godsmack?

Neznám detaily, a i kdyby ano, nemohl bych nic říct. Jen vím, že si na čas vzali volno, což naprosto chápu, protože život na turné může být tvrdý. Nevím, co bude dál, ale není to moje věc. Z toho, co jsem slyšel, usuzuji, že se to týká jen tohoto turné. Myslím, že kapela nemá na zbytek roku žádné zabookované koncerty. Jsem tu jen na tuhle chvíli a fakt mě to baví. Taky teď pracuju na nové desce Evanescence, a kromě pár naplánovaných koncertů je teď můj kalendář celkem volný, takže to perfektně vyšlo. Měl jsem čas tohle podniknout a udělat to správně.

Will Hunt - Evanescence

Jaké to zatím bylo, hrát s Godsmack?

Především, nikdo nedokáže nahradit Shannona. Je unikátní - úžasný bubeník a člověk, ke kterému jsem vždycky vzhlížel. Miluju Shannona. Takže jo, zastoupit ho a hrát místo něj chce odvahu, přinejmenším. A Sully je taky skvělý bubeník, takže ví přesně, co chce, což dodává extra intenzitu učební křivce na tomhle turné! Je to rozhodně výzva, ale taková ta dobrá výzva, a já s tím naprosto souhlasím.

Neměl jsem vůbec čas na přípravu. Byl jsem v Itálii na svém sólovém turné, když jsem se o tom dozvěděl. Když jsem přiletěl domů, měl jsem asi dva dny na to, abych se naučil deset písniček a začal hrát s klukama. Pak jsem se vrátil domů asi na čtyři nebo pět dní, abych se naučil zbytek, včetně té části s bubenickou bitvou [drum battle, pozn. překl.] Potom jsem se vrátil do Bostonu na pět dní zkoušek, zatímco jsme sem posílali všechno vybavení. Před zahájením jsme měli v Sofii ještě jednu poslední zkoušku. Takže to bylo dost sporadické, nebylo moc času, ale zvládli jsme to.

Jsi také součástí Evanescence, kteří 28. března vydávají nový singl Afterlife. Ten se objeví v novém netflixovém seriálu Devil May Cry. Mohl by ses s nái podělit o to, jak ten track vznikal a jak došlo ke spolupráci se seriálem?

Nevím jistě, jak jsme se k seriálu připojili. Je tam epizoda, která obsahuje náš song spolu s dalšími kapelami z tohoto žánru - myslím, že tam jsou i Papa Roach. Ta píseň vznikla díky chlapíkovi, který se věnuje psaní hudby pro projekty Netflixu. Spolu s Amy napsal tu skladbu a my jsme ji pak vzali a zformovali do něčeho, co plně zní jako Evanescence.

Afterlife je opravdu cool song, má takový temný vibe a velmi dobře se hodí do scény v seriálu. Miluju ten song, asi je to můj nejoblíbenější song od Evanescence. Natočili jsme k tomu video jen chvilku předtím, než jsem přijel sem a během dalších pár týdnů to vyjde. Moc se těším, až to lidi uvidí.

Tento track jsme nahráli v listopadu s producentem Nickem Raskulineczem, se kterým jsme už spolupracovali v minulosti. Od té doby jsme s ním nahráli i pár dalších songů - asi tři nebo čtyři - a taky máme ještě jeden další song, na kterém pracujeme s Tylerem Batesem a ten bude určen pro další film, který se chystá [Ballerina, pozn. překl.]. Nejsem si jistý, kolik toho můžu prozradit. Je to úplně nová kapitola pro Evanescence a my jsme připravení.

Až vyjde Afterlife, objeví se na horizontu i nové album Evanescence?

Ano, k tomu to všechno směřuje. Nahráli jsme s Nickem i další songy, které budou na novém albu. Nejsme si jistí, jestli budou Afterlife nebo ten další filmový song součástí nového alba nebo je vydáme jen samostatně. Kromě těchto dvou už máme hotové tři další songy a pár dalších je v procesu. Nechci říct, že jsme už v půli cesty, ale blížíme se tomu. Zatím nemáme stanovené žádné datum vydání. Rád bych si myslel, že to vyjde ještě letos, ale nevím, jestli se to podaří - pravděpodobně to bude někdy na začátku příštího roku. Ale hele, nechoďte za mnou, pokud se zmýlím. (smích)

Kromě Evanescence a Godsmack jsi spolupracoval i na spoustě jiných projektů. Chystáš momentálně něco nového? Jaké jsou tvoje plány pro blízkou budoucnost?

Jo, mám další kapelu s Jeffem Guttem, zpěvákem Stone Temple Pilots. Pořád se dohadujeme, jak se to bude jmenovat, takže je to ještě nejisté, ale vyjde to ještě letos. Vlastně jsme to na chvilku odsunuli na vedlejší kolej. Začali jsme na tom pracovat a on pak vyjel na turné se STP a měl toho moc, takže to chvilku trvalo dokončit. Ale teď už to dokončujeme a brzy to vyjde.

Taky dělám spoustu sólových věcí v Itálii. Mám tam další kapelu jménem Heroes and Monsters. Většinou hrajeme tam, protože kytarista a já hrajeme také v kapele zpěváka Vasco Rossi. Má tam obrovské množství fanoušků, takže nám to otvírá možnost dělat i další věci. Todd Kerns, basák ze Slashovy kapely, tam hraje s námi. Zpívá a hraje na basu. Takže mezi tímhle vším mám pořád docela dost práce. Nebyl jsem poslední dobou moc doma. Rozhodně by se mi hodilo nějaké volno.

Co je pro tebe největší výzva, když za někoho zaskakuješ v kapele, a jak to zvládáš?

Jsem s Evanescence už 18 let, takže jsem klíčovým členem kapely. Jsme opravdu dobří kamarádi a miluju být součástí téhle kapely. Ale dělat takovéhle věci je rozhodně náročné, protože nikdy nevíte, do čeho jdete. Nicméně pokaždé, když se pustím do nového projektu, se toho tolik naučím.

Vlastně jsem tentokrát [s Godsmack, pozn. překl.] měl víc času na přípravu, než v některých jiných situacích. Když jsem zaskakoval za Tommyho Lee v Mötley Crüe, měl jsem 24 hodin. To samé, když jsem poprvé hrál se Static-X, dozvěděl jsem se to jen 24 hodin předem a taková situace je šíleně stresující. Lidi mi vždycky říkají: "Ty se dokážeš do všeho pustit tak rychle," ale upřímně, já se jen chovám, jako bych s tím byl v pohodě. Uvnitř totálně šílím. Je hlavně potřeba zvládnout svůj adrenalin a emoce - a narvat si do hlavy extrémní množství informací za velmi krátkou dobu.

Jakým nejneočekávanějším způsobem jsi kdy získal práci?

Když jsem v roce 2002 hrál s Tommym Lee [Mötley Crüe], dostal jsem se k tomu skrz jeho basáka, kterého jsem potkal, když jsem se svou kapelou Scrape jel na turné s Panterou. Zaskakoval za někoho ve Static-X, kteří na tom turné taky hráli. Zjistil jsem, že hraje pro Tommyho, a říkal jsem si: "To je tak cool, jaké to asi je jezdit s tímhle chlápkem?" Stephen Perkins z Jane’s Addiction pro něj v té době hrál na bicí. Ze srandy jsem basákovi řekl: "Hele, chlape, kdyby to Stephen někdy podělal, zavolej mi!" Totálně jsem si dělal srandu, ale o půl roku později mi opravdu zavolal.

Dohledal si moje číslo skrz řetěz několika lidí a nechal mi na záznamníku vzkaz: "Tommyho konkurz na nového bubeníka začíná zítra. Měl bys vyrazit na letiště." Zavolal jsem mu zpátky a řekl jsem: "Cože, zítra?" Byl jsem na Floridě a neměl jsem žádné peníze. Zeptal jsem se ho: "Kdo tam ještě bude? Protože jestli tam bude hromada protivných tvrďáků a falešných hráčů, tak rozhodně nebudu utrácet svých posledních 600 dolarů na to, abych se na ně šel podívat." A on mi řekl: "Ne, jestli sem dorazíš, dostaneš tu práci." Tak jsem utratil svých posledních 600 dolarů a odletěl do L.A.

Jasně, byla tam hromada dalších bubeníků - pět z nich jsem znal a všichni byli zatraceně dobří. A pak přišel Tommyho asistent Biggie - obrovský italský chlápek, co má asi 300 liber a tělesnou stavbu jako cihlová zeď - a zeptal se mě: "Kdo jseš ty?" Řekl jsem mu, že jsem přiletěl na konkurz, a on na mě: "Neznám tě. Vypadni." Seriózně se mě pokusil vyhodit. V poslední sekundě se objevil basák a říká: "Ne, Biggie, to je můj kámoš - ten kluk, co jsem ti o něm říkal." Biggie to stále nějak nechtěl pochopit, ale nakonec jsem dostal šanci. A ten člověk, co byl na konkurzu přede mnou, to doslova podělal. Nejdivnější věc, co jsem kdy viděl. Nějak jsem dostal tuhle práci. Nevím jak, ale zafugovalo to. Byl to rozhodně nejneočekávanější způsob, jak dostat práci.

Hrál jsi s velkým množstvím umělců, jako jsou Zakk Wylde a Tommy Lee. Naučil ses od nich něco, co se ti drží v paměti dodnes?

Rozhodně pokoru. Když jsem si povídal s Tommym, uvědomil jsem si, že je to jeden z nejvíc skromných a realistických lidí na planetě. Totéž Zakk Wylde - je to blázen a je totálně šílený (a myslím to v tom nejlepším významu), ale taky je neuvěřitelně hodný a pokorný. Je hrozně milý ke svým fanouškům a opravdu vděčný za všechno, co má.

Asi největší lekce, co jsem se kdy naučil, je to, že se nelze dostat na určitou úroveň a pak se přestat rozvíjet. Musíš na sobě pořád pracovat - na svém řemeslu, na svém umění. Musíš se neustále vyvíjet, neustále vylepšovat, snažit se co nejvíc v každém aspektu tohohle byznysu, protože má spoustu vrstev. Každý z těchto legendárních lidí z té absolutně top vrstvy, se kterými jsem pracoval - Sully, Amy, Zakk, Tommy - všichni mají stejný mindset. Prostě stále pokračují, stále se snaží. A jo, naučil jsem se i nějaké špatné chování - abych věděl, co nedělat. (smích)

Co je ten nejdivočejší nebo nejvíc neuvěřitelný zážitek, cos měl na turné?

Hmm, to je složitý. Snažím se vzpomenout si na něco, co můžu říct, aniž bych se dostal do problémů (smích). Jednou jsem letěl do Izraele, a když naskenovali můj pas, označilo mě to jako člověka, co přeběhl z americké armády. Neměl jsem tušení, co se děje. Nevysvětlili mi, proč mě zadržují a vzali mě na místo, kde opravdu nechcete být. Bylo to intenzivní. Izraelská armádní policie mě začala grilovat. Říkal jsem jim, že nemám tušení, o čem to mluví. Řekli mi: "Musíš nám to říct. Vydáme tě zpátky do Ameriky v poutech." Neustále jsem si říkal, co se to sakra děje.

Asi po čtyřech hodinách zřejmě museli přijít na to, že nejsem ten chlap, po kterém jdou. Byl to můj nejděsivější zážitek - bál jsem se, že skončím ve vězení v Izraeli. Nikdy mi nevysvětlili, co se stalo. Mám jen svou teorii, že je to tím, že můj táta a já máme stejné jméno. Na začátku sedmdesátých let ho v nějakém texaském maloměstě zadrželi na motorce, která nebyla jeho, a když prověřovali jeho průkaz, vyskočil jim nějaký William Hunt, který utekl z americké armády. Možná se to nějak zaseklo v systému. Nedali mi žádné odpovědi. Ptal jsem se dokonce, jestli se to nebude opakovat, kdybych tam letěl znovu - ale na tu otázku mi ani neodpověděli.

Hraješ profesionálně na bicí už několik desetiletí. Jakou radu bys chtěl dostat, když jsi tenkrát začínal?

Zůstaň na lékařské fakultě (smích). Ne, dělám si srandu. Ale vážně, je to těžký byznys. Ničeho nelituju, ale musíte být chytří a dělat dobrá rozhodnutí. Nejlepší rada - a už ani nevím, jestli mi to někdo řekl, nebo jsem se to časem naučil sám - je být k lidem laskavý. Když jsem byl mladší, možná jsem působil trochu agresivně. Naučil jsem se, že takhle to nejde. Takže, prostě buďte laskaví... a možná zůstaňte ve škole.

---

Will Hunt / EVANESCENCE – The Perfect Substitute (interview)

On March 26, Godsmack returned to Budapest and the night came with a special surprise: Will Hunt (Evanescence) and Sam Bam Koltun (Dorothy, Faster Pussycat) stepped in for the band’s longtime drummer Shannon Larkin and guitarist Tony Rombola. The two musicians delivered a killer performance, giving fans a show to remember. Little did anyone know that this marked Shannon and Tony’s farewell to the band — a departure that has now been officially confirmed. Before hitting the stage, Will filled us in on how he ended up on this tour, what’s ahead for Evanescence, and even shared some truly wild rock and roll stories from his past.

Text: Daniella Kiss – Photo: archives

Can you tell me how the opportunity to fill in for Shannon Larkin on this European tour came about?

„I’ve known Sully for a long time—even before Godsmack—and we’ve been friends ever since. Evanescence and Godsmack have played festivals and other shows together over the years, so there’s some history there. I found out pretty last minute that they were bringing in a few people to fill in, since Tony and Shannon were taking some time off. I spoke with Sully, and he said I’d fit right in and it was actually perfect timing. So now I’m here, playing some great music, having a blast, and hanging out with amazing people I’ve known for years. It’s been a really cool experience.”

Can you share the reasons for Shannon’s and Tony’s absence and any information on when they might rejoin the band on tour?

„I don’t really know the details, and even if I did, I couldn’t say anything anyway. I just know they’re taking some time off, which I completely understand as touring can be tough. I don’t know where that goes from here, but it’s not my business. From what I’ve heard, it’s just for this tour. I don’t think the band has anything else booked for the rest of the year. I’m just here for this run, having a great time. I’m also working on new Evanescence record, and aside from a few spot dates, my schedule is pretty open, so the timing worked out perfectly. I had the time to do this, and to do it right.”

What’s it been like touring with Godsmack so far?

„Well, first of all, nobody replaces Shannon. He’s one of one — an incredible drummer, someone I’ve always looked up to and very much admired. I love Shannon. So yeah, stepping into his place is definitely intimidating, to say the least. And Sully’s a great drummer too, so he knows exactly what he wants, which adds to the intensity of the learning curve for the gig. This gig has definitely been a challenge, but it’s the good kind, and I’m totally down for that.

I didn’t have much time to prepare for this tour at all. I was in Italy doing a solo tour when I found out about this. After flying home, I had about two days to learn ten songs and start playing with the guys. Then I went back home for four or five days to learn the rest, including the drum battle part. After that, I came back to Boston for five days of rehearsal while we shipped all the gear over here. We had one final rehearsal in Sofia before kicking things off. So it’s been pretty sporadic, not a lot of time, but we made it work.”

You’re also with Evanescence, who is set to release the new single Afterlife on March 28, which will feature in Netflix’s Devil May Cry series. Can you share insights into the creation of this track and how the collaboration with the series happened?

„I’m not entirely sure how we got involved with the show. I just know there’s an episode that features our song alongside a few other bands from this genre — I think Papa Roach might be one of them. The song came about through a guy who does some songwriting and score writing for Netflix projects. He co-wrote the track with Amy, and then we took it and shaped it into something that feels fully Evanescence.

Afterlife is a really cool song, vibey, dark, and it fits the scene in the show really well. I love this one, it’s probably my favorite Evanescence song so far. We shot the video for it just before I came out here, so that should be out in the next couple of weeks, and it turned out great. I’m excited for people to see it.

We tracked the song last November with Nick Raskulinecz, who we’ve worked with many times before. Since then, we’ve recorded a few more songs with him — three or four so far — and there’s also another track we’re working on for a different movie that’s coming out, with Tyler Bates. I’m not sure how much I can say about that one yet. It’s a whole new chapter for Evanescence, and we’re ready for it.”

After the release of Afterlife, is there a new album on the horizon for the band?

„Yeah, that’s kind of what it’s all leading up to. We did more songs with Nick that will be on the record. We’re not sure yet if Afterlife or the movie track will be part of the album or released as standalones. Aside from those, we already have three more songs recorded and a few others in progress. I don’t wanna say we’re halfway done with the record just yet, but we’re getting close. As far as release dates go, we don’t have anything specific yet. I’d love to think it would come out this year, but I don’t know if that’ll happen—it’ll probably be sometime early next year. But hey, don’t hold me to that. (laughs)”

Beyond Evanescence and Godsmack, you’ve worked on so many different projects over the years. Are you currently working on anything new or planning something for the near future?

„Yeah, I have another band with Jeff Gutt, the singer from Stone Temple Pilots. We’ve been going back and forth on the name, so that’s still up in the air, but the music is coming out this year. We’ve actually been sitting on it for a while. We started working on it, and then he got the gig in STP and got busy, so it’s been kind of back and forth trying to get it finished. But now we’re finally wrapping it up, and it’s close to being released.

I also do a lot of solo stuff in Italy. I have another band there called Heroes and Monsters. We mostly tour over there because the guitarist and I also play for Vasco Rossi. He’s ginormous over there, so that kind of opens the door for us to do our own thing. Todd Kerns—the bass player in Slash’s band—is in that group with us. He sings and plays bass. So between all of that, I stay pretty busy. I haven’t really been home in a while. I could definitely use some downtime.”

What’s the biggest challenge of filling in for a band, and how do you handle it?

„I’ve been in Evanescence for 18 years now, so I’m a core member there. We’re really good friends, and I love being a part of that band. But it’s definitely challenging to do stuff like this, because you just never know what you’re stepping into. That said, I learn so much every time I jump into a new project.

I actually had a little more time to prepare for this one than I did for some others. When I filled in for Tommy Lee in Mötley Crüe, I had 24 hours. Same with the first time I played with Static-X—just 24 hours’ notice, and that kind of situation is insanely stressful. People always tell me, “You’re so good at jumping into things so quickly,” but honestly, I’m just good at acting like I’m OK with it. Inside, I’m totally freaking out. It’s really about managing my adrenaline and emotions, and just cramming a ridiculous amount of information into my head in a very short time.”

What’s the most unexpected way you’ve ever landed a gig?

„When I started playing with Tommy Lee back in 2002, it actually happened through his bass player, who I met when my band Scrape was on tour with Pantera. He was filling in for Static-X, who were also on that tour. I found out he played for Tommy, and I was like, “That’s so cool! What’s it like hanging out with that guy?” Stephen Perkins from Jane’s Addiction was Tommy’s drummer at the time, and I jokingly said to the bass player, “Hey man, if Stephen ever takes a shit, give me a call!” I was totally joking, but like six months later, he actually called me.

He tracked down my number through a chain of people and left a message on my answering machine: “Tommy’s auditioning drummers tomorrow. You should fly out.” I called him back and said, “Tomorrow?” I was in Florida and broke. I asked, “Who else is coming out? Because if it’s a bunch of ringers and badasses, I’m not spending my last $600 to get there.” And he told me, “No, if you come out, you’ll get the gig.” So I spent my last 600 bucks and flew to LA.

Sure enough, there were a bunch of drummers there—five of them I knew, and they were all killers. And then Tommy’s assistant, Biggie—this huge Italian guy, like 300 pounds and built like a brick wall—came out and said, “Who are you?” I told him I flew in to audition, and he goes, “I don’t know you. Get the fuck out of here.” He seriously tried to throw me out. Right at the last second, the bass player came out and said, “No, Biggie, that’s my friend—the guy I told you about.” Biggie still wasn’t having it, but eventually I got my shot. And the guy who auditioned before me literally blew fire after he finished playing. It was the weirdest shit I’ve ever seen. Somehow, I still got the gig. I don’t know how, but it worked out. That was definitely one of the most unexpected ways to land a gig.”

You’ve toured with a wide range of artists like Zakk Wylde or Tommy Lee. Is there anything you picked up from them that still sticks with you today?

„Definitely the humbleness. Hanging out with Tommy, I realized he’s just one of the most humble, down-to-earth guys on the planet. Same with Zakk Wylde—he’s crazy and a total lunatic (I mean that in the best way), but also incredibly kind and humble. He’s super sweet to his fans and really grateful for everything he has.

Probably the biggest lesson I’ve learned is that you can’t just get to a certain point and stop working on yourself, your craft, your art. You have to constantly keep evolving, keep improving, and do your best in every single aspect of this business, because there are so many layers to it. Every one of those upper-echelon, legendary-type people I’ve worked with—Sully, Amy, Zakk, Tommy—they all have that same mindset. They just keep going, keep pushing. And yeah, I’ve learned some bad behaviors too—like what not to do. (laughs)”

Out of all the standout moments you’ve had on tour, what’s the wildest or most unbelievable one you’ve had?

„Oh, that’s a tough one. I’m trying to think of something I can actually say without getting in trouble. (laughs) One time I flew into Israel, and when they scanned my passport, it flagged me as someone who had defected from the U.S. military. I had no idea what was going on. They wouldn’t explain why they were holding me and took me into this place you really don’t want to be in. It got intense. The Israeli military police showed up and started grilling me. I was like, “I have no idea what you’re talking about.” They said, “You must tell us. We will extradite you back to the U.S. in handcuffs.” I just kept thinking, “What the hell is happening?”

After about four hours, they must’ve figured out I wasn’t the guy they were after. It was easily the scariest experience — just thinking I might end up in jail in Israel. They never explained what happened. The only theory I have is that my dad and I share the same name. Back in the early ’70s, he got pulled over on a motorcycle that wasn’t his in some small Texas town, and when they ran his ID, it came up with a William Hunt who had defected from the military. Maybe that somehow stuck in the system. But they gave me zero answers. I even asked if it might happen again if I flew back —a nd they wouldn’t even reply to that question.”

You’ve been playing drums professionally for decades. What’s one piece of advice you wish you had gotten when you were just starting out?

„Stay in medical school. (laughs) No, just kidding. But seriously, it’s a hard business. I don’t have regrets, but you’ve got to be smart and make good decisions. The best advice, whether I was told or just figured it out over time, is to be kind to people. When I was younger, I might’ve come off a little aggressive. I’ve learned that’s not the way to go. So, just be kind… and maybe stay in school.”